Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jednoho dne asi před dvěmi lety jsem našla na internetu stránky humanistického centra,kde jsem se dozvěděla o možnosti adopce na dálku.

Začala jsem se o tento projekt zajímat a sháněla veškeré možné informace na toto téma.

Prohlížela databáze dětí k adopci a zoufala,že nemůžu pomoci všem.

Člověk žasne,jak žijí lidé v Africe,v jakých podmínkách a že děti nemají šanci na vzdělání.Děti,které se dostanou do programu adopce na dálku,jsou vlastně dětmi štěstěny,že jim může být umožněno chodit do školy,proto jsem se rozhodla jednomu dítku umožnit vzdělání.

Bylo jasno,adoptujeme si černouška na dálku,budeme jej podporovat a umožníme snad lepší život.

Prohlížela jsem databázi,až jsem došla k fotce chlapečka Felixe....klikla jsem dál a vracím se zpět...říkala jsem si,že má klučina smutný pohled.Opět jsem klikala na další děti a zase se vrátila k Felixovi....bylo rozhodnuto....adoptujeme Felixe.

Domluvila jsem vše s koordinátorkou pod kterou Felixek patří a vyřídili papírování a výsledek?

Felix chodí již rok do školy!! :-)))))

Obrazek



Posílá nám obrázky a fotky,také vysvědčení,abychom věděli jak dítko prospívá a můžu Vám říct,že máme Hujera :-))

Toto rozhodnutí mě taky svým způsobem uspíšilo cestu do Keni,která byla vždy mým snem,abych věděla,jak tam opravdu lidé žijí a také na krásu země,která je opravdu úžasná.Doporučuji navštívit všem zvířátkomilům:-)

fotky z cesty v Keni si můžete prohlédnout ZDE


fotečky afrických dětí
Adopce Afrika









Obrazek