Jdi na obsah Jdi na menu
 



S Adélkou cvičíme asistenci.

Začali jsme tím od mala po vzoru naší Abry.
Z praxe víme(u babičky),že pokud člověka neposlouchají nohy,je doma sám,tak mu může čtyřnohý kamarád být velkou oporou.

První pes,kterého jsme cvičili je naše Abra - zlatý retrívr.Podává vše co spadne( i malé sponky do vlasů),přinese si misku,když nemá vodu,běží k bráně pro poštu,když přijede pošťák,dostane ji do tlamy a v pořádku vše přinese domů.

Přinese mobil,ovladač....a tak bychom to mohli vyjmenovávat dál a dál.Nehledě na to,že pes moc dobře pozná,že jej pán potřebuje a podle toho se chová.Má potřebu být neustále u babičky, hlídat ji,kontrolovat aby se jí něco nestalo.Když babi jednou spadla venku před domem,oblehávala ji a zahřívala.

Když přijede kdokoli cizí,nebo příjde návštěva,striktně sedí nebo stojí mezi babičkou a tím dotyčným.Dělá mezi nimi zeď.Nedovolí,aby nebyla mezi nimi.Můžeme být tedy i klidní,že pes babičku ohlídá.

Pro babičku je to obrovský pomocník a jen díky ní může být u sebe doma (od nás 90 km - bez psa nemožné) i když v podstatě vše co má pod úroveň pasu nezvedne a nepodá.Od toho tam má Abru a všichni jsou spokojeni,babi že může bydlet doma a ne u dětí nebo v domově duchů.


To na vysvětlenou z jakého důvodu cvičíme i s Adélkou.A proč to tady píšeme?
Protože Adélka je šikovná a ve svých 15 měsících podává téměř vše jako Abra.A to přeci stojí za zmínku.Nehledě na to,že je to po letech pro mě opět výzva naučit dalšího psa pomáhat lidem v běžném životě a můžu za sebe říct,že je to paráda.Nemuset se shýbat :o)))

Jen netuším,jak to dopadne se mnou,protože když příjdu z práce domů,už se ani neobtěžuju podat si sama papuče a vyzuté boty si zvednout ze země,protože Adélka je v pozoru a čeká šťastná,kdy už ty boty shodím aby mohla pracovat.Je až neuvěřitelné jak ji to baví.

Takže nám držte palce,abychom Adélku naučili co nejvíce a byla pomocník jak se patří.Zrovna se chystám uvázat úchyty na lednici a dveře a jdem na otevírání.