Jdi na obsah Jdi na menu
 


Canisterapie Adel 13.2.2009

13. 2. 2009

 

 

Dneska jsme byli v terénu.Teta Vlaďka s Betkou nás vzaly do denního stacionáře Slezské diakonie v Karviné k postiženým dětem.

Ráno jsme brzy vstali,dali se pucu a s Adélkou vyrazily.No,počasí se nám kapánek zbláznilo,zrovna,když potřebujeme jet za detičkama,ale přes provotní potíže s naší Cordulou(potvůrka nás nechtěla pustit dovnitř) jsme zdárně dojeli do Kraviné.

V Karviné jsme vyzvedli Vlaďku s Betkou a hurá k dětem.

Byli jsme tam krátce po 9 ranní a já byla strašně zvědavá na děti a hlavně jaké budou,jak se budou tvářit na Adélku a taky jak Adélka na ně.

Maličká změna v tom co jsem čekala byla ta,že tam byli  České televize točit dokument,takže jsem se ani nepřepudrovala a někdy budu strašit na Čétéčku  a Vladěnka dávala rozhovor,je to stáár 

 


 

 

Obrazek

Terka II,Vlaďka,Adi a Bety

Děti byly úžasné,kdo nezažil,nepochopí.

Terezka - zcela závislá na pomoci druhých,neměla svůj den,ale Adélka se na ni položila a Terka se najednou začala smát a vnímat nás okolo.Úplně úžasný pocit,když děti reagují na psa.

Eda - taky zcela závislý na pomoci,tak ten když Adélka u něj ležela a olizovala mu ruku (sem tam byla i pusinka,to by nebyla naše Adélka) dostal takový záchvat smíchu a jiskřily mu očka,že už jen za tyto chvilky  opravdu stojí dělat canisterapii.Pan ošetřovatel Edíkovi vedl ruce po Adélčině srsti,vyprávěl mu že je to pejsek,že má tlapky,drápky a hebkou srst a Edíkovi to vyloženě dělalo dobře.

Další děti byly už celkem pohyblivé,některé i povídaly,každý má postižení jiné, o to větší radost z pejsků měli.

Reneček - kluk zlatej,prostě kluk jak má být,prímovní dítě a Adélka si jej oblíbila,neustále se jej držela,protože malý mudrlant veděl jak na ni (našel piškotky)

Terezka II - mazlík holčička,byla na nás nalepená jako klíšťátko,pusinkovala jak mě,tak i Adélku,pak si Adélku vodila na vodítku a mazlila se s ní,pokládala na Adi hlavičku a vypadala ohromně spokojeně.

Maruška  - moc toho nenamluví,ale byla pořád u nás,dělalo jí moc dobře,když si Adel lehla vedle ní,tak se malá na ni natiskla a usmívala se jak sluníčko.

Péťa - malý raubíř,smíšek.Chvilku neposedí,ale měl ze psů takovou radost,že nevěděl kam dřív,jestli za Adi nebo za Betkou.

A spousta ostatních dětí,ale jmenovaná dítka byly u nás,pamatujeme si jejich jména a zanechaly v nás nějakou příjemnou vzpomínku 

Děvčata ze stacionáře,co se o děti starají dělají svou práci opravdu s láskou a je vidět,že se tam dětem moc líbí.Úžasně zpívají písničky (předvedli nám) takže dojmy máme ty nejlepší.

Děkujeme Vlaďce,že nás tam s sebou vzala a těšíme se znova za dětičkama a doufáme,že to bude co nejdříve.Už teď se zase moc těšíme na děti a na všechny lidi ve stacionáři,protože je tam fajn atmosféra a pohoda.

Fotky nemáme,protože jsme byli zabraní do hry s dětmi,takže někdy příště 

Jinak 15.3.2009 ČT 2 po 19 hod. v pořadu -  Kde peníze pomáhají